Nepříjemný tělesný pach i po mytí – co zkontrolovat?

Osprchuješ se, oblékneš a za chvíli zase cítíš nepříjemný pach. Další sprcha ne vždy řeší příčinu problému – nejdřív se vyplatí zjistit, jestli pach vychází z kůže, z oblečení, nebo z obojího. Následující postup ti pomůže utřídit si pozorování bez zbrklého sahání po čím dál silnějších přípravcích.

Tělesný pach i po mytí: co zkontrolovat jako první?

Všimni si, kdy přesně se pach vrací: ještě než si oblékneš tričko, po několika minutách nošení, nebo až po fyzické aktivitě. Nejde o to neustále kontrolovat své tělo, ale jednou si stanovit výchozí bod. Věta „páchne mi celé tělo“ bývá zkratkou pro problém, který se týká jediného místa nebo jednoho kusu oblečení.

DermNet popisuje tělesný pach jako jev, který souvisí mimo jiné s přeměnou potu, kožního mazu a keratinu, na níž se podílejí mikroorganismy na kůži. Je to tedy širší téma než přítomnost jedné chemické látky. Proto není dobré připisovat každý pach 2-nonenalu ani předpokládat, že každou situaci vyřeší samo častější mytí.[1]

Připrav si tři informace: místo, okamžik a doprovodné okolnosti. Například límeček po delším dni, podpaží po procházce nebo vlhký ručník už před použitím. Každý z těchto popisů směřuje pozornost jinam. Jde o praktické pozorování, ne o domácí metodu, jak podle pachu diagnostikovat nemoci.

Další krok: zkontroluj zvlášť kůži a zvlášť čisté oblečení. Pokud chceš porozumět jedné z látek, které se dávají do souvislosti se změnou pachu s věkem, přečti si vysvětlení, co je 2-nonenal. Nevycházej ale z předpokladu, že je to určitě příčina tvého problému.

Kdy může být na vině oblečení nebo ručník?

Stává se, že si po sprše oblékneš věc, kterou považuješ za čistou, a pach začneš cítit až během nošení. Zaměř se pak na konkrétní kus oblečení: týká se problém všech triček, nebo jen jednoho? Bylo oblečení před uložením úplně suché? Pralo se na programu podle štítku a se správnou dávkou pracího prostředku?

Studie zkoumající oblečení po tréninku popsala rozdíly mezi bavlnou a polyesterem, a to jak v hodnocení pachu, tak ve složení mikroorganismů. Neznamená to, že jeden materiál problém vždy vyřeší. Ukazuje to však, že srovnávat kosmetiku bez ohledu na oblečení může vést k zavádějícím závěrům.[3]

Nezkoušej prát tričko sprchovým gelem s vybraným extraktem. Kosmetika a prací prostředek slouží k něčemu jinému. Pokud se pach týká i věcí, které ještě vůbec nebyly na těle, zkontroluj nejdřív praní, sušení a stav pračky či sušičky. Další parfém pach změní, ale nevysvětlí, odkud pochází.

Další krok: porovnej běžný den v jiném, správně vypraném a usušeném oblečení. Nemusíš měnit celý šatník. Stačí ověřit, jestli se to, co pozoruješ, skutečně změní. Snáz se pak rozhodneš, zda potřebuješ jinou péči o kůži, nebo lepší péči o oblečení.

Používáš přípravek, který řeší ten správný problém?

Sprchový gel slouží k mytí, deodorant k potlačení pachu a antiperspirant k omezení pocení. AAD zdůrazňuje, že deodoranty na celé tělo obvykle nejsou antiperspiranty. Pokud tě nejvíc obtěžuje vlhkost, změna vůně mycího přípravku nemusí přinést to, co očekáváš.[2]

Čti, k čemu přípravek slouží a jak se používá, a nespoléhej jen na název produktové řady. Rostlinný extrakt, slovo „svěžest“ nebo obrázek ovoce neprozradí, jestli přípravek omezuje tvorbu potu. Nemá ani smysl nechávat na kůži kosmetiku určenou k opláchnutí v naději na delší účinek.

Pokud chceš vyzkoušet kosmetiku s kaki (tomelem), začni jedním dobře popsaným produktem. Snášenlivost i své pocity porovnávej ve dnech s podobnými podmínkami. Nepřenášej automaticky vlastnosti jedné složky na všechny možné příčiny pachu. Funkce jednotlivých produktů podrobněji vysvětluje článek o rozdílech mezi mytím kůže a omezením pocení.

Další krok: pojmenuj si cíl: méně vlhkosti, jiný pocit svěžesti, nebo příjemnější mytí. Teprve podle něj vybírej přípravek. Snáz pak posoudíš výsledek a vyhneš se sbírce několika přípravků, které slibují podobné věci, ale tvou konkrétní potřebu neřeší.

Proč čím dál intenzivnější mytí nemusí pomáhat?

Snadno se dá upadnout do schématu: cítíš pach – víc gelu, delší sprcha, silnější drhnutí. Pokud po takové změně kůže začne štípat nebo je napjatá, je dobré tenhle kruh zastavit. Nepříjemný pocit nepotvrzuje, že mytí bylo účinné, a neměl by být cílem péče.

AAD při suché kůži doporučuje jemný mycí přípravek, krátké mytí v teplé vodě a hydrataci kůže po umytí. Tato doporučení chrání komfort kůže, neslouží k určení zdroje pachu. Neznamenají ani, že jedna rostlinná složka nahradí všechny ostatní součásti péče.[4]

Než si rovnou koupíš několik nových přípravků, sepiš si, co zatím děláš. Možná zároveň používáš peeling, kartáč a nový parfemovaný gel. Jednodušší sestava usnadní posouzení snášenlivosti. Pokud jde o kůži, na které se už projevuje kožní onemocnění, výběr kosmetiky je dobré probrat s odborníkem.

Další krok: vrať se ke způsobu použití podle etikety a na pach nereaguj silnějším drhnutím. Jak vybrat vhodné složení, se dočteš v průvodci výběrem sprchového gelu. Tělesný pach i po mytí si žádá zjistit okolnosti, ne automaticky stupňovat intenzitu mytí.

Kdy se se změnou obrátit na lékaře?

NHS doporučuje promluvit si s lékařem mimo jiné tehdy, když se změní tvůj obvyklý pach, když se náhle zesílí pocení nebo když přetrvávající problém ovlivňuje, jak se cítíš. Je dobré zmínit léky, které užíváš, ale nevysazuj je na vlastní pěst. Pro konzultaci je důležitější popis změny než chemický název, který jí přisoudíš doma.[5]

Samostatnou situací je opakované noční pocení, které promočí oblečení i ložní prádlo, přestože je v místnosti chladno. Podle NHS je potřeba ho nechat vyšetřit, zvlášť pokud ho provází nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, horečka nebo jiné příznaky. Mycí kosmetika vysvětlení takového problému nenahradí.[6]

Před konzultací si připrav krátkou historii: od kdy změna trvá, jestli se týká dne, nebo noci, zda přibyl nějaký nový přípravek a co už máš vyzkoušené. Nepotřebuješ mnohastránkový deník ani fotky zveřejněné na internetu. Informace o zdraví a intimní postřehy je nejlepší sdílet v soukromém kontaktu s odborníkem.

Další krok: ber tělesný pach i po mytí jako důvod si v klidu utřídit fakta. Zkontroluj oblečení, funkci kosmetiky a snášenlivost kůže. Pokud je změna nová nebo vytrvalá, poraď se o ní s odborníkem a nehledej jen další, ještě výrazněji vonící přípravek.

• Zjisti, kde a kdy se pach objevuje.
• Oblečení, kosmetiku a způsob mytí kontroluj každé zvlášť.
• Nenahrazuj konzultaci čím dál intenzivnější péčí.